close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Únor 2008

Useknutá hlava

21. února 2008 v 16:05 | zuzana |  ♥Akta X♥

Škola v přírodě


Tenhle příběh se mi stal na škole v přírodě. Na pokoji nás bylo pět holek. Jedna starší kámoška nám vyprávěla, že na našem pokoji se před lety stalo něco hrozného. My jsme jí nevěřily, a tak jsme jí řekly, ať vypráví dál. Když tu asi před 20 lety byla jiná škola, právě na našem pokoji, tak se jedné holce stejně staré jako my stalo to, že její učitel ji neměl rád. Když se jednou dívala z okna, tak ten učitel spustil okno (v té budově jsou ještě ta stará okna, která se otevírají ven a nahoru) a jí se usekla hlava, spadla do příkopu pod budovou a tělo zůstalo v pokoji. Jenže když se na to přišlo, žádné tělo se nenašlo. My jsme si říkaly, že si dělá srandu, jenže večer se začalo dít něco hodně zvláštního. Když už jsme usínaly, začal se nám zvedat koberec a slyšely jsme vrzat okno, i když bylo zavřené!!! Učitelé nás museli dát okamžitě na jiný pokoj a my už se tam nevrátily. Od té doby jsem už na žádnou školu v přírodě nejela.



Mlha

21. února 2008 v 16:02 | zuzana |  ♥Akta X♥

Tragédie v mlze


Skotskou vysočinu na podzim často zahaluje hustá mlha. Nejinak tomu bylo i v onen mrazivý listopadový den. Vozovku pokrývalo bílo, které by se dalo krájet, a člověk si sotva dohlédl na konec ruky. Po odlehlé okresní silnici jely naproti sobě dva vozy. Řidiči jeli krokem, a jelikož žádný z nich neviděl na středový pás, napadla oba stejná věc: stáhli okýnka a vystrčili hlavu, aby poznali aspoň to, jestli ještě jedou po silnici… A pak se to stalo: vozy se v jednu chvíli míjely- a docela jim to i vyšlo, jenomže jak oba řidiči koukali z okna, střetly se právě jejich hlavy. A narazily do sebe tak silně, že byli oba na místě mrtví!


Duch dívky

21. února 2008 v 16:00 | zuzana |  ♥Akta X♥

Do roka a do dne!


Je sobota, krátce před půlnocí. Záchranka přiváží do nemocnice těžce zraněného muže po bouračce. Je zjevně mimo sebe a každou chvilku upadá do bezvědomí. Pořád ale mumlá, že je potřeba hledat dítě. Prý ho přejel na lesní cestě, a proto narazil do stromu… Noční sestra okamžitě uvědomí policii, a ta podle pokynů muže vyjede- nic a nikoho ale nenajdou. Jenomže následující den muž znova tvrdí, že přejel dítě. Až po několika týdnech se případ objasní: Muž přesně před rokem, ve stejný den a stejnou hodinu přejel autem dívku- a z místa nehody ujel. Po roce ho její duch konečně dostihl a pomstil se. Nebo měl možná muž takové výčitky svědomí, že jim nedokázal uniknout…


neuvěřitelná krysa

21. února 2008 v 15:58 | zuzana |  ♥Akta X♥
Pes- přítel člověka

Mladý muž je naštvaný: jeho přítelkyně se musí učit na zkoušku, a tak ho pošle na velký nákup samotného-navíc s malým synem a výstavní pudlí dámou. Po vyčerpávajícím nákupu chce muž naložit věci do auta, ale když otevře kufr, zjistí, že zapomněl vrátit přepravku s lahvemi. Přiváže proto syna do sedačky, nechá nastoupit pudla a sám vezme přepravku a odchází. Když se pak vrátí k autu, naskytne se mu hrůzná podívaná: synek v autě řve jako pominutý, jeho tvář je zalitá krví- a z huby jejich psa kape krev. Muž neváhá ani vteřinu, vlítne do auta, popadne psa a vyhodí ho z auta tak nešťastně, že se ten skácí k zemi a přerazí si vaz. Pak vyndá z auta i synka- a až teď vidí, co se skutečně stalo: do vozu vnikla obrovská krysa a napadla malého kloučka- pes se do ní ale odvážně pustil a krysu zakousl…

Hrající Pokladnička

21. února 2008 v 15:55 | zuzana |  ♥Akta X♥

Záhada pokladničky

Stalo se to minulý rok. Spala jsem tenkrát u své nejlepší kámošky Dorky. Druhý den se Dora dozvěděla smutnou zprávu- zemřela jí babička. Byla z toho hrozně špatná a pořád se dívala na pokladničku na baterky, kterou měla vystavenou v pokojíčku. Když se pokladnička otevřela, hrála. Dorka ji dostala kdysi dávno právě od babičky. Za pár dní jsem u ní spala znova a přesně o půlnoci začala pokladnička hrát!!! Pořádně jsme se vylekaly a schovaly se pod peřiny. Ráno jsme se rozhodly pokladničku prozkoumat. Dorka měla totiž pocit, že baterky nedávno vyndala, protože byly vybité. A baterky tam opravdu nebyly! Dodnes nevíme, jak bez nich mohla pokladnička hrát!


Mrtvá babička

21. února 2008 v 15:52 | zuzana |  ♥Akta X♥

Tajemné hlasy


Byla jsem ten den ve škole. Děsně jsem se nudila, a tak jsem přemýšlela, co budu dělat o prázdninách, které měly za pár dní začít. Zrovna jsem se dostala k tomu, že bych ráda jela k babičce, a jen co jsem si to pomyslela, měla jsem pocit, že stojí vedle mě a něco mi říká. Zřetelně jsem slyšela její hlas, ale slovům jsem nerozuměla. Podívala jsem se, ale vedle mé lavice nikdo nebyl. Po zbytek vyučování všechno probíhalo normálně. Až když jsem šla ze školy a byla jsem několik metrů před naším domem, znovu jsem zřetelně slyšela babiččino volání. Otočila jsem se, ale nikde za mnou nebyla. Když jsem přišla domů, našla jsem v obýváku ubrečenou mámu. Babička prý ráno zemřela.


Nemoc

21. února 2008 v 15:47 | zuzana |  ♥Akta X♥

Pradědův duch

Když mi bylo asi dvanáct, onemocněla jsem nějakou dětskou chorobou a musela jsem zůstat pár dní v nemocnici, protože mi píchali injekce. Jednou v noci jsem se probudila a zjistila, že jsou dveře od pokoje, ve kterém jsem spala ještě se dvěma dalšíma holkama, otevřené. Podívala jsem se vedle na postele, ale holky v klidu spaly. Znovu jsem se podívala na dveře a příšerně se lekla. Mezi dveřmi ve světle chodby stál starý pán v pruhovaném pyžamu. Přemýšlela jsem, jak se k nám mohl dostat, protože dospělé oddělení bylo úplně v jiném patře. Sotva mi to proletělo hlavou, děda tam nebyl. Říkala jsem si, že asi odešel, a nevěnovala tomu pozornost. Po návratu z nemocnice domů jsem vyprávěla tuhle příhodu doma a babička se mě zeptala, jak ten pán vypadal. Když jsem ho popsala, řekla mi, že se na mě byl zřejmě podívat pradědeček, který umřel dřív, než jsem se narodila!


Zkoušení z Dějepisu!

21. února 2008 v 15:07 | zuzana |  ♥Akta X♥

Splněná předpověď

Jednou jsem seděla doma a četla si knížku, když mi najednou jakýsi hlásek začal našeptávat, abych se šla učit dějepis, protože zítra z něj budu tasená. Říkala jsme si, že to není možné, protože jsem už zkoušená byla, zatímco ve třídě spousta lidí, kteří zkoušení nebyli. Nakonec mi to ale nedalo a přece jen jsem se šla na děják kouknout. Postupně mi ten hlásek řekl, z čeho přesně budu zkoušená, a dokonce co dostanu za známku. Věděla jsem, že budu z Přemyslovců a dostanu za dvě. Byla jsem zvědavá, jestli se to vyplní. Druhý den jsem svůj zážitek svěřila kámošce, co se mnou sedí v lavici. Nechtěla mi věřit a myslela si, že už mi totálně hráblo. K našemu úžasu mě učitelka vyvolala hned, jak vešla do třídy. A dostala jsem Přemyslovce a za dvě! Od té doby se mi už nikdy nic podobného nestalo a dodnes to nedokážu vysvětlit!


Půda

21. února 2008 v 15:03 | zuzana |  ♥Akta X♥

Záhadné zvuky

Přestěhovala jsem se s našima a mladším bráchou do jednoho domečku, který byl postaven někdy na začátku minulého století. Hned první noc, co jsme v domku spali, se nad našimi hlavami ozvalo bouchnutí, jakési škrábání, dutá rána… a najednou ticho. Celí vyjukaní jsme rozsvítili a koukli na hodiny. Dvanáct pryč. Samozřejmě první, co nás napadlo, bylo, že tu řádí duchové. Zvuky se ozývaly z půdy. Nakonec jsme všichni sebrali odvahu a šli se tam podívat. Bylo tam ale jenom nějaké zaprášené harampádí, jinak jsme nic podezřelého neviděli. Druhý den se celá situace opakovala, akorát s tím, že nás podezřelé zvuky probudily už o hodinu dříve. Když jsme se šli podívat na půdu, zdálo se být všechno v pořádku. Třetí noc jsme nešli spát a čekali jsme za dveřmi půdy, až se nezvaný host projeví, což netrvalo dlouho. Pomalu jsme otevřeli dveře a potichu se přikradli na půdu. Táta svítil do všech koutů baterkou a znovu jsme viděli to, co předtím. Nikde nic, akorát pár krámů na zemi a na jednom místě škrábance na dřevěné podlaze. Když už jsme chtěli ducha zavolat, ozval se tichý zvuk. A další a další. Šli jsme za ním a našli malé černé kotě, kterému se zaklínila packa ve staré skříni, takže nemohlo ven. Vypostili jsme ho a vzali k sobě dolů. Od té doby už tajemné zvuky na půdě neslýcháme.


Vinikající polévka

21. února 2008 v 14:57 | zuzana |  ♥Akta X♥

Kočička

Na sobotním trhu v čínské metropoli Pekingu vládne čilý ruch. Dánská studentka, která přijela do Asie na tříměsíční stáž, stojí zhnuseně před jedním stánkem: k prodeji zde nabízejí psy, kočky a ježky- jenomže ne jako domácí mazlíčky, ale jako potraviny! V jedné kleci objeví studentka sladkou kočičku. Rozhodne se, že ubohé zvíře nenechá napospas jeho osudu, ale vezme si ho s sebou domů. Vyjedná s prodavačem cenu a hned vytahuje z tašky peněženku. Zatímco odpočítává sumu, vezme prodavač kočku- a zabije ji! Pro něj byla celá věc nad slunce jasnější: holka se podle něj chystala uvařit z kočky chutnou polévku!


Sušenky

21. února 2008 v 14:54 | zuzana |  ♥Akta X♥

Nenažrané kachny

Před menzou jisté univerzity na Středozápadě USA je rybník, kde žijou kachny. Studenti se každý den bavili tím, že je krmili přebytečnými sušenkami, které dostávali k obědu. A zdálo se, že kachnám docela jedou… Jednou se v menze objevila nová značka celozrnných sušenek navíc. I tyhle skončily v kachním žaludku. Druhý den ráno, když studenti pospíchali do školy, ležely všechny kachny mrtvé na břehu rybníka! Experti zkoumali příčinu hromadného úhynu drůbeže a zjistili, že ostré kousky obilí v sušenkách se zapíchly v úzkém krku zvířat, rozřízly jim hltan a způsobily vnitřní krvácení!


Kartonová krabice

21. února 2008 v 14:51 | zuzana |  ♥Akta X♥

Nenapravitelný omyl



Řidič kamionu se mezi dvěma výjezdy rozhodl narychlo zajet za svou rodinou. Už se nemohl dočkat, až si pohraje se svým malým synkem Tomáškem. Na silnici před jeho domem ležela velká kartonová krabice. Protože mu stála v cestě, řidič ji přejel, aniž by se zamyslel, co tam asi dělá… Když pak na parkovišti zaparkoval svůj tahač, pospíchal do domu se pozdravit s rodinkou. Toma nikde neviděl. Dost se tomu divil, protože jindy mu malý pospíchá naproti. Uvítal se se ženou a zeptal se jí, kde je jejich syn. Ona mu vysvětlila, že kluk si na silnici hraje s krabicí. Muž zezelenal, vyběhl ven a úplně bez sebe se vracel zpátky. Těžkým vozem přejel vlastního syna!


Nezapomenutelný příběh

19. února 2008 v 17:08 ♥Akta X♥

Začalo pršet. Julia seděla v malé místnůstce uvnitř chaty,četla si knihu a čekala na svého přítele Franka.Vyjela si s ním za vidinou krásně stráveného víkendu na její malou chatku. Ta byla postavená daleko od civilizace na odlehlém místě kousek od lesa.Je to tiché místo a ona sem jezdila vždy,když si chtěla oddechnout od každodenních starostí.Je tu ticho,čisto a vždy zde načerpá klid do duše.
Protože na chatě nebyla elektřina,musel jít Frank do lesa pro dříví,aby přes noc oba dva neumrzli.Vyšel asi před hodinou,a tak začínala mít Julia trochu strach.Co tam tak dlouho dělá?Jak daleko až šel?Nestalo se mu něco?Tyhle paranoidní myšlenky se jí honily hlavou a ukončil je až mohutný úder hromu.Leknutím sebou škubla.Koukla se z okna a pozorovala jak déšť pořád nabírá na síle.Po chvíli znovu usedla na svojí židli,vzala knihu a snažila se uklidnit četbou.Díky zamračenému nebi se ale v chatce docela setmělo a tak si musela rozsvítit svíčku. Ale stejně při čtení pořád myslela na Franka.Vyšla na zápraží:
,,Franku!"zavolala.Na odpověď nečekala,sotva slyšela přes hukot deště samu sebe.Znovu ohromě zahřmělo.rychle zalezla zpátky do chaty.Bouřky neměla ráda.když byla malá,přímo před očima uhodil blesk do její sestry a na místě ji zabil.Od té doby nechodila při bouřkách ven.Co když se něco takového stalo Frankovi?Její představy se rychle ubíraly čím dál tím víc hrozivějším scenériím.
Na stole ležel mobil.Hned ho vzala a vytáčela Frankovo číslo.Jeho telefon však ležel vedle ní a tak se znovu vyděsila,když začal vyzvánět.Začala být zoufalá.V chatě už byla skoro tma a tak rozsvítila petrolejku.V tom z ničeho nic něco bouchlo na střeše.Nadskočila ze židle. Každé šustnutí ji děsilo.Bouřku tu nikdy nezažila.Seděla vyděšená na židli a rozhlížela se po místnosti.najednou něco prolétlo za oknem.Nejdřív si myslela,že se jí to zdálo,ale ono to kolem okna proběhlo znovu.Srdce ji tlouklo až někde v krku.Bála se dýchat,bála se pohnout. Znovu něco zavadilo o střechu.Přála si ať je to jen sen a ať se probudí.Štípla se do ruky,ale kýžený výsledek se nedostavil.Začala vzlykat.Byla zoufalá,toužila být doma v městském stresu.Tady jí nikdo nepomůže.Frank je někde pryč, někdo se pohybuje kolem chaty a hází něco na střechu.
Déšť pomalu přestával.Slíbila si,že jakmile přestane,vyběhne ven a poběží dokud nenarazí na nějakou chatku a tam požádá o pomoc.Kdyby se tak nebála bouřky.
Někdo zaklepal na dveře.Zkoprněla,bála se pohnout.Má dělat že vevnitř nikdo není?Ale vždyť svítí!
,,Haló!Je někdo uvnitř?"zvolal nějaký ženský hlas zvenku.Vstala a otočila se směrem ke dveřím.Popošla šouravým krokem pomalu ke dveřím.Znovu se ozvalo zaklepání.přišla ke dveřím a sáhla na kliku.Trochu si i přála ať je to nějaký vrah.Zabije ji a ukončí tím to její trápení.Odhodlala se a otevřela.
Ve dveřích stála starší paní:,,Nezlobte se že ruším,ale zmokla jsem a tak jsem vás chtěla požádat jestli bych se u vás nemohla usušit."Julia si oddechla.Společnost jí přišla vhod.
,,Jen pojďte dál,"ukázala rukou směrem dovnitř.Jen co si stařenka sedla začala se vyptávat,co že je tady taková mladá slečna sama v chatě.Julia začala hned vyprávět co se stalo a stařenka ji pozorně poslouchala.Julia měla radost,že už není sama.Přestala se bát.
,,Když jsem šla kolem lesa,uslyšela jsem jakoby vyjeknutí"řekla stařenka a Julie se zarazila. ,,Promiňte musím jít,"zablekotala a vyběhla ven.Už nepršelo.Chtěla najít Franka.
Vběhla na lesní cestu a za volání Franku,Franku! Pobíhala jako šílená kolem.Nikdo se neozýval.Nikdo nikde nebyl. ,,Franku!"volala.Hlas se jí třásl a přeskakoval,jako kdyby byla znovu v pubertě.Běžela dál,ale přes slzy už skoro neviděla.Zakopla o kmen stromu a spadla na zem.Chvíli je tak ležela a nevěděla co se děje.Pokusila se vstát,opřela se o ruce,ale ty se jí podlomily.Jednou rukou jí projela šílená bolest.Asi si ji zlomila.Už jí bylo všechno jedno,ať si klidně umře,hlavně ať už to trápení skončí.
,,Áaaaghr"uslyšela z lesa nalevo od ní.
,,Franku?"
,,Ááááá" Znělo to jako Frank.Jako šíleně trpící Frank.Nikdy ho takhle křičet neslyšela.Vlastně nikdy neslyšela nikoho takhle zoufale řvát.
,,Franku!"
Rozběhla se směrem k tomu jekotu.Cestou párkrát zakopla o kmeny, popíchala se o větve,ale běžela dál.Vzpomněla si,na tu ženu,co ji nechala v chalupě samotnou.Vždyť o ní nic nevěděla.A vůbec,kde se tam tak z čistajasna vzala? Nic jí nedocházelo,ničemu nerozuměla.Jen bezhlavě běžela lesem,aniž by věděla kam.Nemohla popadnout dech.Musela se na chvíli zastavit.Čekala,jestli znovu něco uslyší.Nic se neozývalo,ale zato ucítila silný zápach.Trochu se jí nadzvedl žaludek,a tak pokračovala v cestě.
Po chvíli doběhla k místu,kde nebylo moc stromů.Na zemi uviděla ležící postavu.Chvíli zůstala stát na místě a pak se přiblížila.To neměla dělat. Na zemi ležel Frank.Z toho pohledu málem omdlela.Frank měl vypíchnuté oči a vyrvaný jazyk.Břicho měl rozpárané a jeho vnitřnosti byly rozházené všude kolem. Z toho šoku se ji na chvíli zatmělo před očima.Zapomněla dýchat. Všimla si ještě,že má Frank propíchlé dlaně,jako by byl ukřižován.Všude kolem bylo plno krve.Kousek od sebe uslyšela zašustnutí.Bylo slabé a tak ho moc nevnímala.přece jen byla v šoku.Ale pak uslyšela krok.Otočila se a v tom ucítila na zátylku chlad.V zápětí jí něco praštilo přes hlavu.Upadla do bezvědomí.
Probudila se přivázaná ke stromu.Nikde nikdo nebyl.Frank zmizel. Roz- hlížela se jak je to šlo.Slyšela jak někdo přichází.Ozývalo se to těsně za stromem,kde byla přivázaná.Nemohla se ani pohnout.Zvuky se utišily.Strachy nedýchala.Bála se co přijde.Z leva se k její hlavě přisunula ruka,ve které se blýštila od pohledu ostrá čepel nože.Zakřičela bolestí když jí čepel projela tváří. Slzy se jí z očí valily proudem,celá se třásla.Tohle je její konec.Tak ať už to neprodlužuje.Nemohla mluvit.Znovu uviděla čepel.Přibližovala se k jejím očím. Ucítila ukrutnou bolest,při níž na pár vteřin omdlela.Už nikdy nic neviděla.


Hřbitov

19. února 2008 v 16:59 ♥Akta X♥

Patricie,Michael a s nimi i Lily jeli v noci z jedné pařby domů . Michael zpomalil auto u hřbitova a postrašil Lily děsivým příběhem o zde pohřbeném vrahovi . Jelikož byla Lily realistka,vsadila se s Michaelem o peníze , že bude sedět dvě hodiny sama na hrobě toho vraha a aby poznali že tam byla,musí zapíchnout do hrobu kudlu . Hned jak Lily odešla z auta,začali se Patricie s Michaelem líbat a nevnímali Lilyiny telefony . Seděla tam už skoro dvě hodiny a náhle uslyšela hlas! Říkal jí,že se nedožije rána a podobné řeči . Lily si myslela že je to Michael,ale ten jí zvedl telefon v autě . Už byla vyděšená,proto se chtěla vrátit do auta . Chtěla vstát,ale něco ji drželo . Nechtělo ji to pustit . Lily byla tak zděšená,že na místě zemřela . Ráno policie zjistila,že si kudlu zapíchla do kabátu a nemohla odejít....Myslíte že to hlas věděl?Stalo se to?


Přátelé za oknem

19. února 2008 v 16:55 ♥Akta X♥

Přátelé za oknem

Několik mladých lidí si pronajalo chatu v horách. jednoho dne bylo tak špatné počasí,že se rozhodili že radši zůstanou uvnitř.Ale dva z nich,chlapec a děvče, se obavám jenom zasmáli a prohlásily ,že si půjdou zalyžovat jako obvykle.Byli pryč celý den a jejich přátelé už dostávali strach.Právě ve chvíly kdy se začínalo stmívat se jejich tváře objevily za oknem.Mávali přátelům a vypadali vesele.Zvláštní bylo že nevešli do chaty a ve snhu nebyli vidět jejich stopy.Druhého dne ráno je našli omrzlé o několik kilometrů dál.Jenom se přišli před smrtí rozloučit s kamarády